53. The Star

Při hvězdě padající!

Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden,

ani nehovoří z vlastního popudu svého.

Je to vnuknutí pouze, jež bylo mu vnuknuto,

jemuž naučil jej silný mocí,

silou vládnoucí; a vzpřímeně se tyčil,

zatímco na nejvyšším obzoru byl.

Potom se přiblížil a dolů se spustil,

až na vzdálenost dvou luků či ještě blíže byl,

a vnukl svému služebníkovi to, co mu vnukl.

A srdce jeho mu v tom, co viděl, nelhalo.

Chcete snad pochybnost vyslovit o tom, co zřel?

A věru jej viděl již u příležitosti sestoupení jiného

poblíže lotosového stromu u okraje nejzazšího,

u něhož je zahrada příbytku věčného.

A když přikrylo lotosový strom to, co jej krylo,

oko se neodvrátilo ani nebloudilo,

a věru spatřil on největší ze znamení Pána svého!

Uvažovali jste o al-Lát a al-´Uzzá

a Manát, té třetí, jiné?

Vy syny byste měli mít a On pouze dcery?

To vskutku rozdělení by bylo nerovné!

Ony nejsou nic než jména, kterými jste je vy a vaši otcové nazvali a o nichž neseslal Bůh žádné zplnomocnění. A oni pouze své dohady a to, k čemu srdce jejich tíhnou, následují, ačkoliv se jim již od Pána jejich dostalo správného vedení.

Což člověk má mít vše, po čem touží?

Však Bohu poslední i první život patří.

A vůbec nic nepomůže přímluva andělů, ať sebevíc jich je na nebi, leda tehdy, když k tomu Bůh svolí, a pro toho, koho chtít bude a jehož si oblíbí.

A vskutku ti, kdož nevěří v život budoucí, anděly ženskými jmény nazývají,

byť o tom žádné vědění nemají a jen dohady své následují. Však dohady nic proti skutečnosti nezmohou!

Odvrať se tedy od těch, kdo zády k Našemu připomenutí se obracejí a pouze k tomuto pozemskému životu tíhnou.

Takový je rozsah jejich vědění! A Pán tvůj ví dobře o tom, kdo z cesty Jeho zbloudil, a zná nejlépe i toho, kdo po ní kráčí.

Bohu náleží vše na nebesích a na zemi, aby mohl odměnit ty, kdož špatné páchali, a aby odměnil ty, kdož dobré konali, odměnou nejkrásnější,

ty, kdož těžkých hříchů a nepravostí se varovali a jen drobných prohřešků se dopouštěli. A Pán tvůj věru rozsáhlým odpuštěním vládne a znal vás dobře už tehdy, když vytvořil vás ze země a když jste byli zárodky v lůnech matek svých. Nepovažujte tedy sebe za očištěné! A On nejlépe zná ty, kdo jsou bohabojní.

Co soudíš o tom, jenž zády se obrací

a málo jen rozdává a lakotí?

Má snad vědomost o nepoznatelném, takže je vidí?

Či nebylo mu sděleno, co obsahují svitky Mojžíše

a Abrahama, jenž byl věrný?

Že totiž žádná duše obtížená břímě jiné duše neponese,

že člověku se jen toho, oč usiloval, dostane,

že výsledek jeho úsilí bude viděn

a potom plnou odměnou bude odměněn,

že u Pána tvého je konečný cíl jen,

že On rozesmává i rozplakává,

že On smrt i život dává,

že On stvořil pohlaví mužské a ženské

z kapky semene vystříknuté,

že Jemu přísluší stvoření druhé,

že On obohacuje a uspokojuje,

že On je ten, kdo Siria pánem je,

že On dávným ´Ádovcům zahynout dal

i Thamúdovcům, a žádného nenechal,

a před nimi lidu Noemovu, neb to lid velmi nespravedlivý a vzpurný byl,

a také Vyvrácené město zahubil,

a pokrylo je to, co je pokrylo.

A které z dobrodiní Pána svého chceš popírat?

A toto je varování podobné varováním dřívějších.

Přiblížila se blížící

a není kromě Boha nikoho, kdo by ji vyjevil.

Tento příběh vás snad údivem naplnil,

že místo abyste plakali, se smějete

a jen v zábavách dlíte?

Před Bohem na zem padejte a Jeho uctívejte!