وَالْعَادِيَاتِ ضَبْحًا
Při pádících, odfrkujících,
فَالْمُغِيرَاتِ صُبْحًا
za jitra se vynořujících,
فَأَثَرْنَ بِهِ نَقْعًا
oblaka prachu v něm zviřujících
فَوَسَطْنَ بِهِ جَمْعًا
a do středu tlupy vtrhujících!
إِنَّ الْإِنسَانَ لِرَبِّهِ لَكَنُودٌ
Vůči svému Pánu člověk vskutku nevděčný je,
وَإِنَّهُ عَلَىٰ ذَٰلِكَ لَشَهِيدٌ
a dokonce sám to dosvědčuje.
وَإِنَّهُ لِحُبِّ الْخَيْرِ لَشَدِيدٌ
Horlivý však je věru v lásce k majetku!
أَفَلَا يَعْلَمُ إِذَا بُعْثِرَ مَا فِي الْقُبُورِ
Cožpak neví, že až bude to, co je v hrobech, převráceno
وَحُصِّلَ مَا فِي الصُّدُورِ
a to, co v hrudích je, odhaleno,
إِنَّ رَبَّهُم بِهِمْ يَوْمَئِذٍ لَّخَبِيرٌ
Pán jejich v ten den dokonale o nich bude zpraven?